Rehabilitace po mrtvici doma: jak začít a co zařídit?

Cévní mozková příhoda (CMP), často označovaná jako mrtvice, může ovlivnit chůzi, rovnováhu, pohyblivost končetin i schopnost zvládat běžné denní činnosti. Po prvních dnech v nemocnici proto rodiny často řeší, jak bude péče pokračovat a co všechno bude potřeba doma zajistit.

Dobrou zprávou je, že rehabilitace nemusí končit propuštěním z nemocnice. Naopak je důležité zajistit její návaznost podle aktuálního zdravotního stavu a potřeb člověka.

Kdy začít s rehabilitací po mrtvici?

Rehabilitace může začít již během hospitalizace, jakmile to zdravotní stav dovolí. O vhodném načasování a intenzitě rozhoduje ošetřující tým. Příliš intenzivní mobilizace bezprostředně po mrtvici totiž nemusí být bezpečná.

Po propuštění je vhodné pokračovat v rehabilitaci bez zbytečné prodlevy, podle doporučení zdravotníků. Cílem může být například nácvik vstávání, chůze, rovnováhy nebo zapojování postižené končetiny při běžných činnostech.

Ve FyziokVám docházíme také za klienty do nemocnic a léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), kde po dohodě s ošetřujícím personálem doplňujeme probíhající rehabilitační péči. Po propuštění na ni můžeme navázat přímo u klienta doma.

Co zařídit před propuštěním z nemocnice?

Návrat domů je vhodné začít plánovat ještě během hospitalizace. V nemocnici je k dispozici zdravotnický personál, doma však bude potřeba zvládat řadu činností samostatně nebo s pomocí rodiny.

Před propuštěním doporučujeme zjistit:

• Při kterých činnostech bude váš blízký potřebovat pomoc?

• Jak bezpečně provádět přesuny z postele, na židli nebo na toaletu?

• Bude potřebovat chodítko, vozík, polohovací lůžko nebo jiné pomůcky?

• Jaká rehabilitace a další zdravotní péče jsou doporučené po propuštění?

• Kdo zajistí návaznost rehabilitace a případné domácí zdravotní péče?

• Jaké změny zdravotního stavu vyžadují kontaktování lékaře?

Důležité je také získat propouštěcí zprávu, informace o doporučené léčbě a plánovaných kontrolách. Pokud má váš blízký potíže s polykáním nebo komunikací, ujistěte se, že víte, jaká doporučení platí i pro domácí prostředí.

S přípravou může pomoci rehabilitační tým, sociální pracovník nemocnice nebo praktický lékař. Nemusíte všechno organizovat sami.

Proč má domácí fyzioterapie smysl?

Výhodou domácí fyzioterapie je možnost pracovat přímo v prostředí, ve kterém člověk žije.

Terapeut může například nacvičovat vstávání z vlastní postele, přesun do oblíbeného křesla nebo bezpečnou chůzi do koupelny. Nejde tedy jen o cvičení jednotlivých pohybů, ale především o jejich využití v každodenním životě.

Domácí rehabilitace může být zvlášť přínosná pro lidi s omezenou pohyblivostí, pro které je cestování do zdravotnického zařízení náročné.

Domácí fyzioterapie však nemusí nahrazovat komplexní neurorehabilitaci. Podle potřeb klienta může vhodně doplňovat péči neurologů, ergoterapeutů, klinických logopedů a dalších odborníků.

Výhodou je také kontinuita. Pokud s klientem pracujeme již v nemocnici nebo LDN, můžeme po propuštění navázat na dosavadní cíle a průběh rehabilitace.

Jak probíhá první návštěva fyzioterapeuta?

První návštěva slouží především ke zhodnocení aktuálního stavu a stanovení dalšího postupu.

1. Seznámení se zdravotním stavem

Fyzioterapeut se seznámí s průběhem onemocnění, dostupnými lékařskými zprávami, dosavadní rehabilitací a aktuálními obtížemi.

2. Vyšetření pohybových schopností

Podle možností klienta posoudí hybnost končetin, svalovou sílu, rovnováhu, přesuny, chůzi a další schopnosti důležité pro každodenní fungování.

3. Stanovení konkrétních cílů

Cílem může být například samostatné vstávání, bezpečnější chůze nebo schopnost zvládnout běžné činnosti s menší pomocí druhých.

4. Návrh rehabilitačního plánu

Terapeut doporučí další postup a vhodnou frekvenci návštěv. Pokud je to bezpečné, ukáže také rodině, jak klientovi pomáhat mezi terapiemi.

Plán se postupně upravuje podle dosažených pokroků a aktuálního zdravotního stavu.